Je to špatně

Měsíc pryč. I když jsme se s Jessie poctivě připravovaly na další závody, tak máme po srandě. Už týden se válím doma bez jakékoliv fyzické aktivity a námahy, protože jsem nemocná a sportu se musím vzdát na dalšího půl roku. I když až na tuhle drobnost je mi vlastně fajn a cítím se zdravá. Tak jako jsem minulou sezónu strávila v nemocnici, tak letošní sezónu strávím sezením doma. Asi fakt nemám štěstí.

Tohle je prostě totálně depresivní. Smažu všechny závody z kalendáře a budu doufat, že si najdeme nějakou jinou aktivitu, u které nebudu muset skoro nic dělat.

Příští víkend strávím na Radíkově. Budu pomáhat, možná budu na startu. Uvidím, co se najde a co budu moct dělat. Jen doufám, že se z těch lidí a psů natěšených na závod okolo sebe nezblázním. Tak moc mě to mrzí už teď...