Trénink bikejöringu, Brno - venkov, 25.10.2009

Naším směrem se v neděli stalo Brno, přesněji Silůvky. Domluvila jsem se s Helou - musherkou, že bych chtěla poradit, potrénovat a hlavně vyzkoušet jízdu ve dvou se psem. Proto jsem přijela, abych tohle všechno podstoupila

Trénink nám už jednou nevyšel (ano, zase v tom mělo prsty počasí!), tentokrát jsem tedy hodně doufala! Ráno, ani ne moc brzy, jsme se nachystali, připravili kolo a vyjeli. Cesta byla velmi příjemná a klidná, začalo svítit sluníčko, tak přece jenom to vyšlo! Na místo jsme dojeli kolem 11 hodiny a já šla hned "na výzvědy", podle opravdu obrovské smečky psů (tím myslím opravdu obrovskou - 24 členou smečku!) jsem našla i Helu a dali jsme se do přípravy. Chtěla jsem začít základem, a to taháním. Jessie mi prostě moc netahá, to musím přiznat. Aby se to v ní nějak vyvolalo, Hela k ní přidala do dvojice jednu svou fenku. Šla jsem se s nima kousek projít, abych zjistila, jestli si padnou do oka... a padli Stál tedy přede mnou velký úkol. Jela jsem s její dcerou, měla jsem jet na kole taženým dvěma psy, jedním doslova šíleným (ne, Jessie to nebyla ), ale velice krásným, ta fenka byla prostě úžasná! Měla jsem se nechat jen táhnout a přibržďovat. Hela mi pomohla nachystat kolo, vše přivázat, nachystat svou fenku, půjčila Jess dokonce postroj, který byl mimochodem úžasný a spojila psiska k sobě před mé kolo. Rozjeli jsme se, ani jsem nešlapala, páni to byla síla. Jessie moc práce neodvedla, zřejmě byla mimo, že vedle ní "hrabe" zkušený tahač a tak si jen vyklusávala, občas zabrala cvalem, ale stačilo to. Jeli jsme naprosto úžasnými stezkami, takové bych tady teda nenašla. Zkusili jsme i předjíždění, to šlo skvěle V polovině cesty Barča (Hely dcera) rozhodla, že to tak nejde... Jessie prostě netahala, nechala se "vláčet", takže to nemělo smysl. Buď z toho byla mimo, že neběží sama nebo jí vadilo, že jí Fatti (snad to píšu dobře ) tahala, protože ona běžela více vepředu než Jess. Proto si Barča, která jela na koloběžce s jedním psem, přibrala Fatti k sobě. Po odvázání a přepnutí všeho možného se Jessie osamostatnila, musela tedy běžet sama. To jsem byla zvědavá! A hele! Při pořádném povzbuzování a cestě, kdy jsme jeli jen za Barčou a nepředjížděli jsme, Jessie celou dobu krásně táhla a běžela pořád vpředu! Já hleděla až jsem myslela, že z toho kola sletím údivem, to byla nádhera, úžasný pocit, který nejde popsat dokud ho nezažijete! Byla jsem na ni pyšná, Jess byla šikovná a právem si zasloužila skutečně veeelkou pochvalu!

Po příjezdu zpět jsem Jessie přivázala na stake-outu (v podstatě odkládačka) a šla se domluvit s Helou co dál. Vysvětlila jsem jí, jak se Jessie chovala atd. Mluvili jsme skutečně o mnoho věcech, šlo to od jednoho tématu k druhému a já se dozvěděla nespočetně mnoho informací

Když mi vysvětlila, jak Jessie dostat do tahání, šli jsme vyzkoušet tah řetězu. I přesto, že už bylo teplo, to Jess opravdu moc šlo. Byla šikovná, zpočátku nejistá, ale na konci do toho dala veškerou energii! Hela mi vysvětlila systém tréninku, který teď budu užívat, abych u ní dosáhla tahání, chuti do práce a sílu Jessie má prý tahání v krvi, jen to vyvolat

Dále mi poradila s výběrem postroje, ano zase nemám dobrý postroj Takže se bude kupovat nový... S mnoha věcmi okolo tréninku a dalších věcí... páni, že toho bylo

Dokážete si asi představit s jakými dojmy jsem přijížděla domů! Prostě bylo to úžasný! Nikdy jsem nezažila takový krásný zážitek, jako být tažena dvěma psy... viděla jsem Jess, co ze sebe dokáže dostat, doplnila jsem se ohromnou spoustou informací (často jsem jen kývala hlavou, nenapadalo mě nic, na co bych se zeptala, všechno jsem hltala! ) Propadla jsem mushingu víc, než jsem čekala! Bylo to ohromné, nezapomenutelné zážitky se mi vryly do paměti a nikdy mě neopustí...

Helo, DÍKY MOC! Byla jsi skvělá, tak vyčerpávající projev jsem nečekala... pomoc byla velká, dodala jsi mi hodně síly do dalších tréninků! Ještě jednou velké díky!

O to těžší pro mě je, že nemám ani jednu fotku natož video Všechno jsme s sebou měli, ale moc příležitostí na focení nebylo, za chvíli jsme tátovi zmizli z dohledu a utíkat za náma asi nebude, že Myslím, že to vlastně nemělo cenu... ale aspoň jedna fotka jak se chystáme, odjíždíme nebo přijíždíme být mohla Slibuju, že příště se polepšíme (bude příště ), nenechám si to ujít!