Sirius canicross Okolohradce, Hradec Králové, 4. - 5.9.2010

...první mushingové závody... první canicross... takhle bych mohla nazvat Hradecké závody...

Počítala jsem s tím, že se pojedeme jenom podívat a já konečně poznám tu pravou atmosféru, jak to vlastně všechno probíhá a co nás s Jessie čeká. Pravda, dostala jsem nabídku, že bych mohla běžet s půjčeným pejskem, ale z nějakého důvodu jsem to zavrhla. Nakonec mi den před odjezdem nabídka přišla znova a to už jsem opravdu začala váhat

Do areálu Biřičky jsme přijeli už v pátek, abychom se nějak psychicky připravili na nadcházející dva dny. V sobotu jsem byla rozhodlá, že poběžím v kategorii příchozí s půjčeným pejskem (alaskánkem Emilkou) od Janči (tím ještě jednou děkuju!) a tak jsme se hned přihlásili. Dostala jsem krásné kulaté číslo 100. Dopoledne jsem si jela s Honzou, Tomášem a Peťou projet trasu pro canicross (4,6 km) na koloběžce, zároveň jsem si tedy vyzkoušela, jaká ta jízda na koloběžce vlastně je

Po příjezdu z trasy jsem se ještě zkusila proběhnout kousek s Emilkou, jestli to opravdu bude fungovat... jasně, že to fungovalo, byla jsem nadšená! Mezitím jsme ještě zkoukli ukázky dogdancingu a agility a sledovali, jak se lidi baví v té obří kouli na vodě (ano, vodní zorbing ). Zanedlouho jsme už stáli na startu pro příchozí, trasa měřila 2 km. Zvláštní pocit stát na startu svého první závodu a s takovým naprosto úžasným pesanem! Start byl hromadný, s čímž jsem teda tak docela nepočítala a myslím, že o to to bylo těžší. Do startu zbývaly poslední sekundy... "Emilko, připrav se... 3, 2, 1, go!".

Vyběhly jsme, předběhly několik týmů, překonaly brod... a myslím, že další popis závodu by byl asi zbytečný Emilka byla naprosto úžasná! Opravdu tažný pejsek, měla jsem z toho běhání naprosto jiný pocit, měla jsem radost. Když jsme dobíhaly do cíle, nehleděla jsem nějak na to, kolikáté vlastně jsme. Nakonec jsme se v ženách umístily na krásném 2.místě (a celkově vlastně na 3.místě, ale to není podstatné) s časem 5:35 (opravdu neuvěřitelný čas, když porovnávám výsledky z našich tréninků s Jessie... tažný pes vám při běhu opravdu hodně pomáhá!!!), což je pro mě obrovský úspěch. Byla jsem moc ráda, že jsem si ten běh mohla vyzkoušet, zúčastnit se. Je to skutečně velká zkušenost do budoucna.

Odpoledne už jsem se víceméně poflakovala, podporovala a fotila Prostě užívala jsem si naplno. V neděli na mě začala padat ta děsivá nálada, že odtamtud nechci pryč. Dopoledne jsem opět fotila, sledovala starty závodníků a občas i pády. Pak přišlo ještě tzv. "Vlastíkovo plavání okolohradce", což je plavecký závod se psy a nakonec vyhlášení všech disciplín. Začali jsme se balit a ta "děsivá nálada" mě provázela na každém kroku. Nechtěla jsem pryč, nechtěla jsem domů, nechtěla jsem tu úžasnou atmosféru mezi skvělými lidmi a psy opustit. Ale závod skončil a nikomu nezbývalo nic jiného, než se vrátit domů a do reality. Příjemné povzbuzení však bylo, že tohle nebyly a nejsou poslední závody, které nás ještě čekají.

Celý závod se konal v příjemném prostředí rekreačního areálu Biřička s možností koupání lidí i psů. Tratě závodů byly naprosto perfektní (pro mě tedy určitě). Měkký terén vedl lesem a byl víceméně členitý. A taky bych měla zmínit práci pořadatelů, která jednoduše neměla chybu. Vše bylo dokonale zorganizováno.

Výsledkem celých 3 dnů jsou úžasné pocity a zamilování se do alaskánků. Poznala jsem spoustu nových a fantastických lidí, za což jsem strašně moc ráda. Závody mushingu mě rozhodně nezklamaly a nesu si z nich jen to nejlepší. Skutečně jsem tomuto sportu propadla naplno.

Tak za necelý měsíc ahoj na Hrobské jízdě v Hrobě!

AUTORKA VŠECH FOTEK JE JANČA HOLÁ, MAJITELKA EMILKY

https://hrobnici.rajce.idnes.cz/

FOTKY

Hill's cup Sirius canicross okolohradce, Hradec Králové, 4. - 5.9.2010